Volební program ROZUMNÝCH – krajské volby 2020
(volební číslo 82)

Preambule:

Spousta problémů, které trápí občany v jednotlivých krajích je navázáno na nesmyslné zákony, které vznikly za poslední dobu. Také se projevuje velký nedostatek řemeslných profesí. Nechuť mladých lidí vyučit se nějakému řemeslu, má prameny v mediálně propagovaném názoru, že co nejvíce mladých lidí by mělo mít vysokoškolské vzdělání. V poslední době k tomu přistupují ještě další faktory, hlavně hospodářství devastující omezení, vyplývající ze zákazů a příkazů spojených s koronavirem. Je jasné, že z důvodů prevence jsou nutná bezpečnostní opatření chránící rizikové skupiny obyvatel, např. seniorskou generaci a občany s chronickými celoživotními nemocemi. Někdy to vše připomíná střílení kanonem na komáry. Ve všem je totiž třeba používat zdravý rozum a vycházet z průsečíků všech odborných lékařských kruhů, nejenom z odborníků jednostranně orientovaných. Drastická jarní opatření způsobila, že se odložily neodkladné lékařské zákroky a mnohdy to v onkologických případech znamenalo katastrofu. Všechny problémy krajů pramení z problémů celostátně špatných zákonů.

Hlavní body programu Rozumných (volební číslo 82):

• Regionální soběstačnost. Kraje by měly podporovat pěstování plodin, které byly pro příslušný kraj typické (např. Vysočina brambory, Polabí a Haná obilí a zelenina, Litoměřicko a Jičínsko ovoce, Žatecko chmel, Jižní Morava víno atd.) Obnovit též soběstačnost v živočišné výrobě, podporovat zvláště ekologické a k živým tvorům ohleduplné chovy.
• Záchrana našich lesů (zde je třeba, aby krajští zastupitelé tlačili na celostátní orgány, aby umožnily změnu legislativy, týkající se lesního hospodářství). Bohužel se stalo, že na tvorbu legislativy měly vliv i různé neziskové organizace, které de faktum zapříčinily současnou katastrofální situaci. Vše vzniklo podporou bezzásahových zón na Šumavě. Odtud se nejenom vlivem sucha, ale i neodbornými zákony rozšířil kůrovec po celé republice.
  Jaké jsou ty neodborné zákony. Zákonodárci zcela pominuli fakt, že většina našich lesů jsou lesy hospodářské. Byly vysázeny, aby se v nich hospodařilo. Kůrovcovou celonárodní katastrofu způsobil zákon, že se nesmí kácet strom mladší osmdesáti let. Rozumná praxe by měla být taková, že, když lýkožrout smrkový, nebo-li kůrovec napadne strom, je třeba vymýtit stromy kolem něj, a odklidit dřeviny dříve, než z nich vylétne další generace brouka a napadne další úsek lesa. A to v podstatě zákon zakazující kácet stromy před dosažením věku osmdesáti let neumožňuje.
• Při pohledu na zničené lesy vyvstává otázka, je na vině pouze kůrovec? Rozumní si myslí, že kůrovec a jeho devastující role v našem národním bohatství, krásných lesích, je až důsledkem špatného hospodaření. Skuteční odborníci v lesním hospodářství, kteří se neshodují s názorem, že důležitý je především momentální ekonomický efekt, naprosto nesouhlasí se praxí pocházející z let devadesátých, že všechno se musí privatizovat a těžba dřeva se musí takzvaně outsourcovat do akciových společností, které ovšem nejsou vlastníky lesů. Těmto akciovkám jde o pouhý zisk a zdraví lesa je vůbec nezajímá (nejsou jejich vlastníky).
  Lesy byly a jsou zásobárnou vody. Nyní se těžká technika pohybuje nejkratším směrem k bodu, odkud kamiony kmeny odvážejí. Ne tedy šetrně po vrstevnicích, ale po spádnicích, po kterých teče voda jako v korytech potoků a vláha, velice potřebná pro zdraví stromů, odtéká bez užitku a naopak škodí lokálními povodněmi. Zákonem je třeba zařídit, aby odvoz dřeva byl šetrný, vláhu zadržující. Neboť, když je napaden strom, který má dostatek vláhy, dokáže si s kůrovcem poradit sám. Zalepí strom pryskyřicí.
  Zadržovat v lesích vláhu se musí ještě uměle. Udělat po vrstevnici rýhu aby vznikla jakási tůňka, která je rezervoárem vody. Udržovat v lese mokřady. Každý velký vlastník lesů, by povinně měl mít techniku pro těžbu a hrubé zpracovávání, tak jak tomu bývalo v minulosti. Kupodivu heslo, že nejlepším hospodářem je ten, komu majetek patří, bylo v devadesátých letech postaveno na hlavu, že největšímu vlastníku lesů, státnímu podniku Lesy České republiky, bylo toto právo odňato. Mohou vzniknout názory, že právě tento státní podnik je likvidátorem lesů. Jenže likvidace lesů není jenom záležitostí státního podniku LČR. Podívejme se obrovskou rozlohu arcibiskupských lesů v Jeseníkách. Pohled na bývalou lesní krajinu v oblasti Rejvízu je jedním z nejžalostnějších v rámci celé republiky. A naopak, tam, kde bylo Lesům České republiky umožněno držet techniku tak, jak tomu bylo v minulém režimu, v oblasti Lázní Kynžvart, jsou lesy zdravé. Prostě je jedno, zda hospodář je stát, církev či soukromý vlastník. Musí mít potřebnou techniku a lidi, aby mohl dobře a pro budoucí generace úspěšně hospodařit. A musí mít též odpovědné pracovníky, kteří nacházejí v lesích problémy a dokáží je operativně řešit.
• Zemědělství. Totéž, co se děje v lesním hospodářství se děje i na polích ČR. Škodlivé dotace koncipované v Bruselu způsobily, že naše krajina je na jaře zalita žlutou barvou kvetoucí řepky olejné a pokryta lány kukuřice na biomasu.
  Navíc, vzhledem k tomu, že je vždy a všude snaha o co největší zisk a šetření, orba je nekvalitní, mnohdy pouze do deseti centimetrů. Z obrovských polí se stávají v podstatě plochy s tvrdou půdou, jakési mlaty, po kterých zase stékají dešťové srážky jako po betonu. Řešení? Opět zákony nařídit a kontrolovat, aby pole, tam kde to je možné, byla orána do hloubky 40 centimetrů. Písčité půdy mají jiné parametry. Orba by měla probíhat po vrstevnicích a ne po spádnicích. Ono je to vlastně podobné jako v hospodaření v lesích. Půda totiž mnohdy nepatří těm velkým firmám, které ji obdělávají, ale vlastníkům, které ji právě těm velkým firmám pronajali. Takže těm, kteří na půdě hospodaří vůbec nejde o to, aby zachovali pro budoucí generace možnost obživy, která je vždy spjata se zemědělskou půdou, jde jim jen a jen o okamžitý zisk. A výsledek je takový, že už na polích není žádná půda – jen substrát o různém poměru jílu a písku. Obávám se však, že při současných politických preferencích těch, kteří na devastaci naší krajiny mají kardinální podíl, k žádné změně nedojde. Pokud nám ovšem nepomůže úsloví, že všechno špatné je k něčemu dobré. Že roušky zatřesou i pozicí těch největších podnikatelů v oblasti zemědělství a lesního hospodářství. Věříme také, že při pohledu na tristní stav naší krajiny, se snad více rozumných lidí zamyslí, a nebude volit jalové parlamentní křiklouny jako menší zlo, či ty, co by chtěli návrat k pro ně zlatým devadesátým létům, kdy se tak nádherně rozkrádalo ve velkém.
• Státní rozpočet byl zatížen schodkem 500 miliard. Je naprosto zásadní, aby žádné z těchto peněz nešlo do firem zahraničních vlastníků, nebo těch vlastníků, které mají sídlo v zahraničí, zvláště daňových rájích, a které navíc zaměstnávají agenturní zaměstnance ze zahraničí. Kraje by v žádném případě tyto firmy se zahraničními majiteli či majiteli danícími v zahraničí a zaměstnávající zahraniční pracovníky neměly jakkoliv podporovat.
• Silnice druhých a třetích tříd jsou ve všech krajích většinou v žalostném stavu. Stav po jejich opravách vydrží mnohdy jenom tři roky a musí opravovat znovu. Čím to je? Samozřejmě zase praxí, že práci vysoutěží nějaká místním papalášům spřátelená firma, která je ovšem pouhou skořápkou na výrobu peněz a ne relevantní firmou na výstavbu či opravu silnic. Odhad na opravu komunikace v daném úseku je suma, kterou označím 100%. Z těchto 100% si odloupne vítěz soutěže např. 20%, z čehož dá těm, kdo umožnili vítězství 10%. Zbytek 80% přejde na další firmu, která má ovšem další dodavatele faktické práce. Tato firma si zase odloupne 20%. Faktičtí zhotovitelé stavby mají tedy z oněch původně odhadovaných 100%, pouze na zhotovení zakázky 60%. A to je hluboko pod částkou původně plánovaného odhadu. Za tuto sumu se ovšem kvalitně práce odvést nedá a tak se šidí, kde se dá. Řešení? Přísné kontroly odvedené práce. Zákonem zakázat, aby zakázku mohla vysoutěžit firma, která nemá ani techniku, ani lidské zdroje. Pokud ještě nejsou zákony, které by toto zajištovaly, je nutné aby ty silnice, které patří do působnosti kraje, byly náležitě krajem spravovány, to jest důslednou kontrolou jak zadání a soutěží, tak odvedené práce.
• Jak dostat např. zubaře a dětské lékaře do příhraničních oblastí krajů? Často se říká, že by mladým lékařským odborníkům měla obec za symbolický poplatek vybudovat a zařídit ordinaci vším potřebným a zajistit a zaplatit ubytování. Přesto jsou známy případy, kdy tak obec učinila a přesto ony ordinace zejí prázdnotou. Na vině je v podstatě onen známý volný pohyb osob, práce a podnikání v EU. Mladý lékař po absolvování studia, za které nemusí nic platit (platba za ubytování atd. se nemůže počítat do faktu, že vysokoškolské studium ve státem spravovaných školách je v ČR zadarmo), si odbyde 5 let praxe většinou v některé z fakultních nemocnic, které jsou v Praze či centrech krajů. Po atestaci se snaží zamířit někam do blízkého zahraničí, kde jsou mzdy lékařů nepoměrně vyšší než v ČR. Při této praxi je skutečně těžké vzbudit v mladém lékaři pocit vlastenectví, které by mu ukládalo vrátit těm, co mu umožnili studovat zadarmo, čili daňovým poplatníkům v ČR, alespoň nějakou formu vděčnosti, jít pracovat nějaký čas tam, kde je jeho práce třeba, to jest do odlehlých oblastí krajů ČR. Řešení? Dřív to byly umístěnky. Čili, pokud si studium zaplatíš ze svého, můžeš po atestaci kam chceš. Financoval-li by tvé studium stát, musíš alespoň pět let jít vykonávat svou profesi tam, kde je tě třeba. Takový zákon by však pro většinu populistů zasedajících v parlamentních lavicích, byl hororem. Ale ono k tomu někdy dojde, pokud nebude přímo vysokoškolské studium placené. Ostatně i nyní spousta mladých lidí vystudovala na soukromých školách za své.
• Krajské školství. Kraje by měly podporovat a zatraktivňovat odborné školství, jak na úrovni učňovských oborů, tak vyšším odborném vzdělávání. Reklamní kampaň, řemeslo má zlaté dno a další mediální podpora těch, co uspěli tím, že odvádějí kvalitní řemeslnou práci. Bohužel devadesátá léta způsobila i degradaci pohledu mladých lidí na ty, co se živí prací svých vlastních rukou. Zásadně jsme proti inkluzi. Do studijních kolektivů lze zařazovat fyzicky handicapované, v žádném případě však mentálně postižené. Máme špičkové odborníky v oborech speciální pedagogiky, z nichž jsou mnozí na kandidátních listinách Rozumných. Ti považují inkluzi za naprosto nepřijatelnou, neboť i pro mentálně postižené je být v kolektivu vždy tím posledním naprosto demotivující. Navíc se tím zbrzdí výuka jako taková.
• Na kandidátních listinách rozumných jsou většinou nestraníci a dále členové stran Rozumní, Národní demokracie, Republikánské strany Čech, Moravy a Slezska, Aliance národních sil, Konzervativního a sociálního hnutí, a jeden kandidát Koruny české, Monarchistické strany. Kandidáti jsou ze všech věkových skupin od 18 let až do 85 let. Mnoha profesí – lékařů, učitelů, živnostníků, podnikatelů, zemědělců, lesníků, ekonomů, sociálních pracovníků. Na kandidátních listinách jsou důchodci, kteří vědí o tom jak se žilo dříve i studující, kteří mají odvahu se podílet na tom, aby příroda byla pro ně a pro jejich potomky stále tak krásná a živá. Jedna novinářka z celostátního deníku vypočítala, že Rozumní mají nejvyšší poddíl žen na kandidátních listinách. Nebyl to náš záměr. Nechceme vůbec dělat rozdílů mezi muži a ženami, věřícími a ateisty, katolíky či evangelíky či členy dalších církví. Jak se dřív říkalo, strany jsou pro straníky, tak my dodáváme Rozumní jsou zde pro všechny, kdo to s naší krásnou zemí a jejími obyvateli myslí dobře a chce, aby pro další generace byla zachována taková krajina, plná nádherných lesů. Rozumní kandidují ve všech krajích ČR. Máte možnost nás volit ve všech krajích republiky (v Praze krajské volby nejsou). Do Senátu Rozumní nepostavili žádného kandidáta, podporujeme však Bc. Antonína Baudyše v senátním obvodu č. 66 Olomouc.
• V České televizi se vžila praxe, že podle jakýchsi preferencí, které nikdy nevycházejí, se do televizních debat dostávají pouze strany, které v současné době zasedají v parlamentu. Tyto strany měly možnost měnit zákony tak, aby byly ku prospěchu obyvatel ČR. Nečinily tak. Některé z nich vydávají různá prohlášení, která mají vyvolat dojem, že to s námi myslí dobře. Pokud to s někým myslí dobře, tak hlavně sami se sebou. Jejich kandidátní listiny jsou plné jejich členů, to jest těch, co platí příspěvky do stranické kasy. Rozumní mají na kandidátních listinách hlavně nestraníky. Chtějte v těchto volbách skutečnou změnu. Volte rozumné volební číslo 82, většinou jsou jejich kandidátní listiny až poslední mezi ostatními listinami. Obraťte poměr. Jak se říká, první budou posledními a poslední prvními.

Krajští lídři 2020:

Středočeský kraj:

Tomáš Franěk, OSVČ, lídr Středočeské kandidátní listiny, obsahující 70 kandidátů

2. místo MUDr. Jiří Somberg, chirurg, vedoucí lékař

Jihočeský kraj:

Lídr kandidátky: Ing. Marie Paukejová, ekonomka, předsedkyně z.s. Jihočeská růže

4. místo: Radek Žalud, DiS., řádný člen republikové rady Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých, zpěvák

Plzeňský kraj:

Lídr kandidátky: Bc. Vít Skalský, strojvůdce

3. místo Ing. Petr Kocman, elektroinženýr

4. místo Mgr. Jan Sedláček, přírodovědec

Karlovarský kraj:

Lídr Karlovarského kraje, Mgr. Luděk Petráň, učitel ZŠ

Ústecký kraj:

lídr kandidátní listiny: PhDr. ThDr. Mgr. Eugen S. Freimann, PhD., M.A, vysokoškolský pedagog

2. místo: Mgr. Petra Kotyzová, OSVČ

3. místo: MUDr. František Kandel, lékař, gynekolog – porodní konzultant

Liberecký kraj:

Lídr Libereckého kraje: Pavlína Dohnalová, finanční poradce

2. místo RNDr. Josef Hausmann, biochemik, publicista

Královéhradecký kraj:

Lídr kandidátky: Mgr. Václav Makalouš, administrativní pracovník v rodinné firmě

Pardubický kraj:

2. místo kandidátky Pardubického kraje Ing. Radek Dokoupil, technický ředitel podniku

Kraj Vysočina:

Lídr kandidátky kraje Vysočina: Ing. Josef Pelikán, stavební projektant

Jihomoravský kraj:

Lídr kandidátky Jihomoravského kraje Ing. Jan Šalamoun, agronom

2. místo: prim. MUDr. Vladimír Kotek, PhD., MBA, primář urologie a klinické onkologie

Olomoucký kraj:

Lídr kandidátní listiny Olomouckého kraje: Marián Sedláček, sklář

2. místo kandidátní listiny Ing. Vladimír Stejskal, technik podpory informačních technologií

Zlínský kraj:

Lídr kandidátní listiny Zlínského kraje: Bc. Zdeněk Cekota, OSVČ, soudní znalec

Moravskoslezský kraj:

Lídr Moravskoslezského kraje: Ing. Karin Szczyrbová, ekonom, překladatelka

1. Stop nelegální imigraci. Odmítnutí vnucených kvót pro přerozdělování uprchlíků. Evropa se musí vrátit k původním hodnotám spolupráce rovnoprávných států. Obnovení práva veta pro všechny státy (tak jak tomu bylo před přijetím Lisabonské smlouvy). – více zde

2. Rodina se musí opět stát základem státu. Chceme, aby stát podporoval výchovu dětí a péči o ně, v prvé řadě oběma vlastními rodiči, a to i v případě, že se rodiče rozejdou. Jakákoliv náhradní péče je krajním, a zpravidla krátkodobým řešením. Odmítáme sociální experimenty ve výchově dětí. V sociálním zabezpečení musí být důchod toho, kdo odpovědně vychoval děti a kdo celý život pracoval, vyšší než jakékoliv sociální dávky. – více zde

3. Snížení platů všech ústavních činitelů včetně soudců o jednu třetinu. Přímá volba a odvolatelnost politiků a soudců, jejich hmotná i trestněprávní odpovědnost za rozhodnutí. Soudci voleni ne na doživotí, ale na funkční období, hodnoceni podle zdárně ukončených případů. Státní úředník musí sloužit občanovi, nikoli naopak! Funkční a závazné obecné referendum, včetně rozhodnutí občanů o setrvání v EU, bez ohledu na počet účastnících se občanů. Z volebního zákona musí zmizet všechny uzavírací klauzule pro vstup stran do Parlamentu ČR. Propadání hlasů menších stran ve prospěch těch větších je nemorální a ničí demokracii v samotném zárodku. – více zde

4. Důkladný audit činností všech neziskovek. Pokud bude neziskovka prosazovat politický program, odříznout ji od veřejných (státních) peněz. Zákaz politických neziskovek většinově nebo zcela financovaných ze zahraničí. Naopak podpora těch neziskových organizací starajících se o postižené a seniory, podporujících drahou léčbu pacientů trpících závažnými chorobami, pečujících o opuštěná zvířata apod. Cílem není poškodit neziskový sektor, naopak sytém neziskových organizací se tím očistí od parazitů.  – více zde

5. Zrušení koncesionářských poplatků pro Český rozhlas a Českou televizi. Konec lží ve veřejném prostoru. Veřejnoprávní média zeštíhlit a nově stanovit způsob jejich řízení skutečně nezávislou radou, která zajistí objektivitu informací o domácích a zahraničních událostech. Nezávislost rady bude zajištěna losováním ze všech svéprávných občanů státu prostřednictvím jejich rodných čísel. – více zde

6. Pravidlo: Můj dům, můj hrad. Každý, kdo někoho nebo něčí majetek napadne, musí počítat s účinnou obranou napadeného, převyšující sílu útoku. Zachování našeho zákona o zbraních a střelivech, který je nejlepším v EU. Zbraně v rukou slušných lidí nejsou hrozbou, ba právě naopak, mohou zabránit teroristickým útokům. Financování a vyzbrojování ozbrojených složek musí být zaměřené na obranu vlastního území a jeho hranic. Podpořit výcvik a zabezpečení místních dobrovolnických jednotek. Žádná zahraniční vojska a instalace na našem území. – více zde

7. Potravinová soběstačnost a bezpečnost jsou součástí nezávislosti a obranyschopnosti státu. Vodu, včetně její distribuce a nerostné bohatství vrátit občanům této země. Zabránit drancování zdrojů strategických surovin (lithium). Podporou ekologického zemědělství a drobného farmářství zamezit devastaci krajiny zemědělskými velkopodniky. Zelenou politiku vrátit tam, kam patří. Místo politických proklamací a rozhodnutí devastujících tradiční život obcí (např. bezzásahová zóna na Šumavě, příprava NP Křivoklátsko), rozumnými řešeními chránit přírodu ve shodě s životem obyvatel. – více zde

8. V péči o občana zajistit a financovat dostupné a kvalitní zdravotnictví pro všechny. Zlepšit podmínky přípravy k atestaci pro mladé lékaře, aby neodcházeli do zahraničí. Zjednodušit mezioborové atestační řízení lékařů. Zdravotním sestrám a ostatnímu personálu vytvořit podmínky pro setrvání v zdravotnickém systému našeho státu. Jsme proti privatizaci nemocnic. Lidské zdraví musí zůstat nejvyšší hodnotou garantovanou státem. Rozumní jsou proti elektronickým receptům ve zdravotnictví. Zdravotní péči to nijak nezlepšuje a pro lékaře to znamená jen další administrativní zátěž. Už nyní v řadě obcí i měst chybějí lékaři, nařízené vydávání elektronických receptů od ledna může situaci ještě zhoršit v tom, že mnoho starších lékařů to přiměje k odchodu do penze. – více zde

9. Zrušit povinnou předškolní docházku. Zajistit návrat ke kvalitě našeho základního školství a k funkčnímu učňovskému školství. Stop nepromyšleným inovacím typu téměř povinné inkluze. Zachovat praktické školy a systém speciálního školství, které je u nás na velmi vysoké úrovni. Střední odborné a vyšší školství financovat v návaznosti na uplatnitelnost absolventů na trhu práce. Podpořit fyzickou zdatnost dětí a mládeže, zachování české kultury a národních tradic. Odmítnout působení multikulturních neziskovek na školách. – více zde

10. Povinnými reinvesticemi omezit nepřiměřený vývoz zisků korporací a řetězců do zahraničí. Podpořit naše malé a střední podnikatele a živnostníky. Zrušit EET, kontrolní hlášení DPH a další byrokratickou zátěž pro malé živnostníky a podnikatele. Náš podnikatel nesmí být znevýhodňován ve srovnání se zahraničním. – více zde

Přicházíme s volebním tématem, které tu ještě nebylo, ne však proto, abychom na sebe upoutali pozornost. Rozumní jsou totiž nejen rozumní, ve smyslu „zdravým selským rozumem uvažující“, pragmatičtí, ale jsou i sociálně vnímaví, jsou státotvorní, problémy této země je trápí a oni jsou – my jsme puzeni snahou problémy této země řešit.

Jeden z nejpalčivějších problémů této země a jejích obyvatel, jeden z nejpalčivějších problémů rodin, a proto o něm mluvíme dnes 12. srpna, kdy je naše konference věnována rodině, je enormní zadlužení.

Za sto let existence novodobého českého státu jsme to dotáhli tak daleko, že jsme zadlužení všichni, od kojence po starce (každý zhruba 170 tisíc korun) a dlužíme dohromady tolik, že se z těchto dluhů stěží kdy dostaneme, pokud nepřijmeme nějaké radikální řešení. Nutno říci, že tento dluh (zhruba 1.789 bilionu) vznikl až v tomto – tedy polistopadovém – režimu, což také o tomto režimu mnohé vypovídá.

Vedle státního dluhu jsme ale navíc zadluženi v rodinách, mnoho rodin má dnes hypotéku a řadu spotřebních úvěrů, takže dluh domácností jen vůči bankám je dalších 1.5 bilionu korun. Výsledkem tohoto zadlužení domácností je to, že téměř desetina občanů ČR čelí problémům s exekucemi, protože není schopna své dluhy splácet.

Celkově je v exekuci 834 tisíc lidí a 68 tisíc firem, téměř polovina má čtyři a více exekucí. Lidí s deseti a více exekucemi bylo na konci loňského roku 145 tisíc, což je nárůst o pětinu. Kvůli tomu je 85 procent probíhajících exekucí nevymahatelných. V ČR nyní běží 4,68 milionu exekucí – naprostá většina z toho připadá na domácnosti, zatímco na firmy jen 230 tisíc.

Nejde ale jen o čísla a statistiky. Dluhy a následné exekuce znamenají reálné problémy pro reálné lidi a jejich rodiny. Neštěstí, tragédie. Stres, vyloučení ze společnosti, strach z budoucnosti, napětí v rodinách, leckdy i kriminalitu, únik z reality k alkoholu, drogám, hazardu.

To je chmurná přítomnost. A nyní budoucnost v podání Rozumných:

Příští rok oslavíme sto let od založení republiky.

Abychom toto výročí oslavili ne jako národ dlužníků, tedy otroků, tedy dluhy zotročený národ,

ale abychom po sto letech dali mnoha jednotlivcům, ale ještě více rodinám a vlastně celému národu možnost nového začátku, restartu, nové naděje,

abychom vkročili do dalšího století trvání našeho státu nezatíženi dluhy, s čistým štítem, s novým odhodláním, s vírou v lepší příští, s nadšením, které ostatně vznik naší republiky před sto lety provázelo,

musíme se s těmi dluhy, které podvazují budoucnost naší země, vypořádat.

Ačkoli dobře vím, že mnoho lidí se do svých problémů dostalo vlastní vinou, vlastní nezodpovědností, naivitou, nezkušeností, tak na druhé straně vím, že mnoho společností, které poskytují půjčky, s touto naivitou lidí počítá a vlastně na této skutečnosti parazituje. Úroky jsou hanebné, je to lichva, která byla v tomto civilizačním okruhu vždy vnímána jako něco špatného, ostatně slovo „lichva“ má slovanské kořeny a pochází z výrazu lichý, tedy nesprávný. Už jazykově je lichva považována za něco nesprávného a nemravného.

Není povinností státu lidem, kteří se do dluhové pasti dostali, pomáhat, ale bylo by dobrým, blahodárným a vítaným gestem státu, kdyby solidárně těmto lidem pomohl symbolicky v rok svých stých narozenin, protože tím pomůže celé zemi, sám sobě. Právě to chtějí Rozumní učinit, pokud jim ve volbách dáte svůj hlas.

Přicházíme s programem ODDLUŽENÍ. Když nám dáte svůj hlas v dostatečné míře, abychom svůj program mohli realizovat, zastavíme a zrušíme vaše exekuce a oddlužíme vás – tedy ty z vás, kterých se to týká, ty, kteří už břemeno dluhů nejsou schopni nést a dostali se do takových problémů, ze kterých jim může pomoci jen vnější zásah. Oddlužíme tedy rodiny, oddlužíme tuto zemi a dáme jí možnost nového začátku. Oddlužíme ale jen ty, kteří o to sami požádají, přičemž podmínky této žádosti budou takové, aby institutu oddlužení nemohlo být zneužíváno. Oddluženi budou jen ti, kteří budou pracovat. V tomto smyslu si svůj dluh „odpracují“ a oddlužení nedostanou zadarmo (tedy ostatní spoluobčané nebudou muset mít pocit, že na ně doplácejí), avšak stát jim výrazným způsobem pomůže se dluhů zbavit a to ve velmi krátké době. Je to totiž v jeho vlastním zájmu.

Použiji-li starozákonních, biblických slov, vyhlásíme „milostivé léto 2018“. V třetí knize Mojžíšově se v kapitole 25 píše: Padesátý rok posvětíte a vyhlásíte v zemi svobodu všem jejím obyvatelům. Bude to pro vás léto milostivé, kdy se každý vrátíte ke svému vlastnictví a všichni se vrátí ke své čeledi. (Leviticus 25:10)

Jinými slovy, podle Hospodinova nařízení Židé každý padesátý rok slavili „milostivé léto“ (neboli rok svobody), které spočívalo v tom, že otroci byli propuštěni a dluhy byly prominuty. Vztahy v zemi a mezi jejími obyvateli se napravily tak, aby byl každý svobodný.

Milostivé léto 2018 pro Českou republiku tedy znamená, že 834 tisíc lidí s exekucemi se bude moci konečně probudit do nového dne s vědomím, že mají možnost svůj problém snadno a rychle vyřešit a začít znovu a jinak. Započteme-li rodinné příslušníky, může tento program zlepšit život několika milionům lidí, zlepšit život statisíců rodin, nepřímo pak však i celé země.

Milostivé léto 2018 znamená, že lidé, kteří se dnes musejí živit načerno, budou moci nastoupit do řádného zaměstnaneckého poměru. Mnohá odvětví tak dostanou statisíce zaměstnanců, kteří dnes tak zoufale chybí. Sociální ovzduší ve společnosti se rychle ozdraví, když se tito vyloučení lidé a jejich rodiny znovu zařadí do společnosti.

Milostivé léto 2018 bude mít výchovný a blahodárný efekt na děti, které dnes nespravedlivě trpí sociálním postavením v rodinách dlužníků a častou rozvodovostí svých rodičů.

Milostivé léto 2018 znamená, že i stát ušetří, protože okamžitě přestane dlužníkům (načerno zaměstnaným) vyplácet dávky podpory a naopak od nich po jejich oddlužení začne inkasovat daně a pojištění, které tito dnes stejně neplatí. Náš program Oddlužení má tedy potenci zrychlit hospodářský růst a růst životní úrovně nejen dlužníků, ale i ostatních občanů.

Pro představu, v čem se náš návrh liší od současného konceptu „osobního bankrotu“ – osobní bankrot trvá pět let, zdaleka nedojde ke splacení celého dluhu a člověk navíc živoří. Milostivé léto 2018 znamená, že dlužník, který dluží například 200 tisíc korun, bude oddlužen (v závislosti na hrubé mzdě) v průměru za necelé dva roky, při dluhu 500 tisíc v průměru za 4 roky. Dostává přitom běžnou mzdu a může tedy žít normálním životem.

Možná si nyní říkáte, že jde o čirý populismus. Právě naopak. Místo nepodstatných věcí se snažíme řešit skutečné problémy této země a jejích občanů. Zadlužení je jedním z nejhorších, protože z nás dělá otroky, lidi manipulovatelné, ovladatelné, vydíratelné, lidi rezignující na vše kolem, lidi apatické, s nezájmem o věci veřejné, s nedůvěrou ve stát a jeho vedení. Taková společnost nejenže nemůže prosperovat, nemůže ani fungovat.

Vymanění se z otroctví dluhu z nás činí lidi svobodné, nezávislé, sebevědomé. Oddlužený národ je svobodný národ, nezávislý národ, sebevědomý národ.

Právě to, a nic menšího, si Rozumní přejí.

Právě to, a nic menšího, vám Rozumní nabízejí.

Právě to, a nic menšího, můžete volbou Rozumných pro tuto zemi vykonat.

Milostivé léto 2018: Principy oddlužení a výhody pro společnost a dlužníky

Principy:

– Okamžité zastavení exekucí na dlužníky, občany ČR, kteří o to požádají a splňují podmínky tohoto návrhu

– Dlužník musí nastoupit nejpozději do 3 měsíců od podání žádosti do zaměstnání a musí v následujícím běžném roce pracovat v zaměstnaneckém poměru minimálně 9 měsíců.

– Dlužník by pobíral běžnou mzdu jako ostatní zaměstnanci, pouze s rozdílem, že by si nemohl za sebe odečíst daňovou slevu 2.070 Kč.

– Na umořování dluhu věřitelům by byla každý měsíc poukazována částka zálohové měsíční daně za poplatníka (dlužníka) povýšená o uvedenou neuplatněnou daňovou slevu 2.070 Kč. V segmentu hrubých mezd od min. hrubé mzdy 11 tisíc Kč po hrubou mzdu 27 tisíc Kč se jedná se o částky 2.070 Kč – 5.430 Kč. – viz KALKULAČKA: Výpočet doby splácení

– Pokud by součet sociálního a zdravotního pojištění placeného zaměstnavatelem a zaměstnancem a k tomu připočtená a věřitelům odvedená daň dosáhla výše dluhů občana s exekucí (nebo exekucemi), bylo by odvádění daně na účet věřitelů ukončeno. Bývalý dlužník s exekucemi by tím byl oddlužen. Zbytek dluhu by za občana uhradil stát z vybraného sociálního a zdravotního pojištění.

– Pokud by dlužník neprošel ze své viny celým procesem oddlužení a bezdůvodně ho přerušil, tento oddlužovací program by pro něj skončil, na pokrytí dluhů by byly započítány pouze stržené částky daně z příjmu a stát by si ponechal vybrané sociální a zdravotní pojištění.

– Dlužník, který by úspěšně prošel programem by, v závislosti na hrubé mzdě od 11 tisíc Kč do 27 tisíc Kč, splácel měsíčně od 7.020 Kč do 17.580 Kč, což by znamenalo jeho poměrně rychlé a jednoduché oddlužení v porovnání se současným osobním bankrotem. Například při dluhu 200 tisíc Kč by to bylo (v závislosti na hrubé mzdě) v průměru necelé 2 roky, při dluhu 500 tisíc Kč v průměru 4 roky.

– Určitou nevýhodou pro stát se může jevit to, že nebude za dlužníka inkasovat daň z příjmu a po ukončení jeho oddlužení přijde o platby sociálního a zdravotního pojištění, ale je třeba si uvědomit, že tito dlužníci stejně z mnoha procent nepracují legálně, ale přivydělávají si k sociálním dávkám na černo, takže stejně nikdy žádnou daň, ani pojištění neplatí.

Výhody:

– Okamžitě řeší nedostatek zaměstnanců, jichž se dnes nedostává do průmyslu, stavebnictví, zemědělství ani do dalších oborů. Současní nezaměstnaní jsou dle sdělení médií nepoužitelní.

– Má potenciál velmi rychle ozdravit sociální ovzduší ve společnosti (zařadit znovu do společnosti vyloučené jedince a jejich rodiny a s tím související okolnosti)

– Má výchovný a blahodárný efekt na děti, které dnes nespravedlivě trpí sociálním postavením v rodinách dlužníků a častou rozvodovostí svých rodičů.

– Má potenci zrychlit hospodářský růst a růst životní úrovně nejen dlužníků, ale i ostatních občanů.

– Stát okamžitě přestává dlužníkům platit různé dávky (v nezaměstnanosti, životní minimum, příspěvky na bydlení, otop, apod.)

– Do budoucna, po oddlužení, získává stát potenciální řádné zaměstnance, kteří budou platit daně a přispívat na sociální a zdravotní účely.

Zrušíme soukromé exekutory, zakážeme hazard a zpřísníme legislativu týkající se drog

Politická strana Rozumní – stop migraci a diktátu EU – peníze našim občanům, dětem, důchodcům, zdravotně postiženým… představila 12. srpna 2017 na volební konferenci svůj stěžejní programový bod nazvaný Milostivé léto 2018. V zásadě se jedná o rychlé a nákladově neutrální oddlužení občanů v exekuci. Podrobnosti jsou uvedeny na webových stránkách zde.

S návrhem jsme také seznámili zaměstnavatelské svazy, protože právě zaměstnavatelé, kteří jsou v současné době hladoví po nových zaměstnancích, by měli oddlužení občanů vítat. Z úřadů práce jim posílají nezaměstnané, kteří nemají nebo ztratili pracovní návyky nebo již nejsou, vzhledem k věku, tak flexibilní a pokud je přesto přijmou, stává se často zkušební doba pro ně konečnou. A zaměstnavateli poté zbudou jen náklady, které vložil do úkonů spojených s jejich zaškolením a vybavením.

Problém nedostatku kvalitních zaměstnanců má však řešení. A to řešení je na dosah ruky, jen se po něm natáhnout. Exekuci, případně exekucím, čelí dnes více než 800 tisíc občanů ČR. Mezi nimi je velké procento kvalifikovaných řemeslníků a techniků v produktivním věku. Dnes se živí podloudně, v lepším případě pracují načerno u menších firem, které za ně neplatí sociální ani zdravotní pojištění ani daň ze mzdy. Tito „černí zaměstnanci“ si za sebe též nic neplatí. Naopak pobírají od státu podporu v nezaměstnanosti, později dávky životního minima a stát jim hradí i další náklady spojené s bydlením, apod. Určitě si na své přijdou i deseti tisíce úředníků a úřednic sedících na pracovních úřadech, sociálních úřadech a v dalších „pečovatelských kancelářích“. Hotové žně zažívají soukromí exekutoři. A nikdo přitom nebere ohled na to, jakým způsobem dluhy vznikly. Často se takto na okraj společnosti, z něhož nebylo do dnešních dnů návratu zpět, dostali OSVČ, kterým někdo nezaplatil, nebo se jedná o jinak slušné občany, kteří však naletěli poskytovatelům, většinou nebankovních, půjček.
Jejich neštěstí se rázem propojilo s neštěstím jejich rodin. Zejména děti, které za nic nemohou, pak prožívají dětství v chudobě a ponižování od vrstevníků. Jsou i časté případy, že ve škole hladoví a smutně na chodbě čekají, až se spolužáci vrátí z oběda.

ROZUMNÍ našli řešení. To spočívá v nástupu dlužníka do zaměstnání a tím v zastavení veškerých exekucí vedených proti němu. Následná daň z příjmu (kde by si ovšem dlužník nemohl odpočítat nezdanitelnou část 2.070 Kč/měsíc) a sociální a zdravotní pojištění hrazené zaměstnavatelem i zaměstnancem by šlo na pokrytí dluhů. Uvědomíme-li si, že 85 % exekucí je nevymahatelných, je toto pro věřitele hotové požehnání. Například takový občan s dluhem 300 tis. Kč a hrubou mzdou 15 tis. Kč by se tímto způsobem oddlužil za 2,5 roku, občan s dluhem 150 tis. Kč a hrubou mzdou 22 tis. Kč by se oddlužil za necelý rok! Podrobnosti jsou uvedené na našich stránkách a každý si to může pro svůj případ jednoduše propočítat na kalkulátoru, rovněž umístěném na webových stránkách Rozumných.

Občan, který by do tohoto oddlužovacího programu vstoupil, by začal okamžitě žít normálním způsobem života. Bral by svoji mzdu, i se slevou na dani za případné děti v jeho péči. I jeho rodina a děti by se okamžitě zařadily mezi „normální lidi“. Jak velký je to rozdíl oproti tzv. osobnímu bankrotu, kde se musí dlužník na dobu pěti let podřídit tvrdým omezením. Navíc do tohoto bankrotu vstupuje pouze 20 tis. dlužníků za rok, což by znamenalo, pokud by to bylo umožněno všem, oddlužení současných cca 830 tisíc dlužníků až za 46,5 roku. Navíc by se již ode dnešního dne nesměl nikdo zadlužovat. Z tohoto je vidět absurdnost současné situace, hra na oddlužení je pouze falešná a statisíce dlužníků někomu, kdo tahá za nitky v této zemi, vyhovují. Též někomu vyhovuje probíhajících 4,7 miliónu exekucí!

Rozumní se ale s touto devastací národa nesmíří. Pokud dostanou dostatek hlasů v parlamentních volbách a budou mít šanci to změnit, postaví se účinně za tuto ohromnou skupinu lidí, často nespravedlivě vyvržených ze společnosti.

Ano, slyšíme i hlasy, že si dlužníci za svoji situaci mohou sami. To je v mnoha případech pravda. Většina občanů se, díky své disciplíně a mnohdy velkému omezování, dokázala dluhům vyhnout. Ti se teď na to dívají prizmatem: „A jak k tomu já přijdu?“ Na to se dá odpovědět asi takto: Dejme těmto, ne tak disciplinovaným a někdy zbytečně riskujícím a lehkovážným, avšak mnohdy nespravedlivě zadluženým, spoluobčanům při příležitosti 100. výročí vzniku Československa šanci. Poučme se z historie, kde se tato šance k návratu do společnosti dávala dlužníkům po 50 letech. Ozdravný proces, který by se poté šířil skrze národní organizmus, by stál za to.

Liché by pak byly argumenty, že potřebujeme pracovní sílu z Ukrajiny, Vietnamu, Mongolska, ale i argumenty, že potřebujeme imigranty z muslimských zemí! Naopak peníze vydělané v Čechách by zde i zůstaly, což by vedlo k nastartování poptávky a růstu výroby. Určitě by to přispělo k růstu životní úrovně i těch občanů, kteří se s exekutory nikdy nezapletli. Tato parazitující část národního hospodářství by postupně odumřela a exekutoři i se svým týmem by museli přejít do výroby, kde by je rozvíjející se firmy rády přijaly jako podnikové právníky nebo ostrahu, apod. Mezitím by byly zakázané tzv. výherní automaty a sázení omezeno nějakým limitem. Drogy by pod vedením národní vlády byly nedostupné a s jejich uživateli by se nakládalo ne jako s pacienty, ale jako se zločinci. Statisíce občanů by se zbavilo svých neřešitelných problémů a tím by nemuseli tolik zatěžovat zdravotní systém. Z ušetřených finančních prostředků by se mohl stát lépe postarat o skutečně nemocné, děti, důchodce a vůbec všechny, kteří pomoc skutečně potřebují.

Zdá se to být jednoduché, ale nějak se nám od tzv. sametové revoluce tyto teze nedaří nastolit. Jakoby na prameni seděla nějaká žába a naše těla paralyzovalo nějaké hadí uštknutí. Rozumní však vědí, kdo je tou žábou a hadem a nehledají příčiny našeho polistopadového zmaru tam, kde nejsou. Teď si jen přát, aby se našlo i dost rozumných mezi občany České republiky, kteří půjdou nejen volit, ale budou volit i správně.

Ing. Ivan Cícha, člen předsednictva Národní demokracie a dvojka kandidátky Rozumných v Jihočeském kraji pro parlamentní volby 2017

 

Vážení přátelé, pokud nám chcete přispět dary na volební kampaň pro volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zde je k dispozici transparentní účet: 2901125336/2010, vedený u Fio banky a který je výhradně určený pro dary (a příspěvky od státu, což v současné době v našem případě není aktuální). Pokud by dar byl 1000,- Kč a vyšší, je nutné zároveň s platbou vyplnit níže uvedený formulář a poslat na adresu ROZUMNÍ (Strana zdravého rozumu), Nerudova 253/11 118 00 Praha 1 – Malá Strana. Posléze Vám jej námi podepsaný odešleme na Vaši adresu. Tento námi potvrzený formulář můžete uplatnit ve svém daňovém přiznání.

– darovací smlouva (PDF formát) – ZDE

Váš dar přesuneme spolu s jinými dary do transparentního volebního účtu, ze kterého budeme financovat veškeré volební výdaje pro volby do PS P ČR konané ve dnech 20. a 21. října 2017. Nyní víc než kdy jindy potřebuje naše země Vaši podporu. Jedině tak lze čelit rozpouštění naší země a jejích tradic, bránit svobodu projevu a svobodu vlastnit prostředky pro vlastní obranu a ochranu a možnost je v souladu s platnými zákony této země pro ochranu svou a své rodiny použít proti agresorům, chránit bezpečnostní a snesitelnou finanční úroveň seniorů, dětí a zdravotně postižených, a bránit především suverenitu České republiky.

Rozumné je spojovat se pro dobrou věc. ROZUMNÍ na své kandidátní listině otevřeli možnost kandidovat členům těch stran, kterým leží na srdci budoucnost České republiky a jejich občanů a zároveň otevřít své kandidátní listiny i nezávislým kandidátům.